Měsíc fotografie 2025: Dita Pepe - Něco z lásky

Dita Pepe vnímá fotografii jako způsob komunikace a terapie. Ve své práci se zabývá sociální tématikou, identitou, genderem. Baví ji posouvat hranice poznání a vnímání, otvírat tabu témata a hledat tak cestu k “lepšímu životu” a vzájemnému soužití, prohlubování empatie v kontextu jedince, ale i celé společnosti.

Výstava Dity Pepe – Něco z lásky vychází z autorčiny disertační práce, v níž se fotografka zaměřuje na různé podoby lásky, které se vzdalují klasickému či romantickému pojetí. Pepe ve svém dlouhodobém výzkumu sleduje, jak se city, připoutání a touha po blízkosti mohou manifestovat v nejrůznějších formách – často překvapivých, někdy na první pohled podivných, ale vždy hluboce autentických. Nejde jí přitom o lásku jako idealizovaný konstrukt, ale o prožitky, které se odehrávají na hranici mezi člověkem a jeho objektem oddanosti, ať už jím je druhá bytost, či věc.

Inspirativním zdrojem se jí stal mimo jiné příběh Barona Haase, který ke svým psům cítil tak silné pouto, že si je po jejich smrti nechával preparovat. Jeho čin lze chápat jako zvláštní, možná i zneklidňující gesto, ale zároveň jako extrémní snahu prodloužit trvání lásky a zadržet přítomnost, která by jinak nenávratně zmizela. Jinou polohu lásky představuje série věnovaná Monice a Nikol Chmelařovým, jejichž fascinace panenkami Reborn otevírá otázku rodičovství, péče a intimity v kontextu vztahu k uměle vytvořenému objektu. Tyto hyperrealistické panenky, často vnímané jako náhražky dětí, se v jejich rukou stávají prostředníkem k naplňování emocí, které v běžném životě mohou zůstat nenaplněné.

Obě série se tak setkávají v rovině portrétu „objektů lásky“. Pepe je zachycuje s citem a respektem, aniž by hodnotila či moralizovala. Namísto toho otevírá prostor pro úvahu nad tím, co všechno může být předmětem lidské náklonnosti, jakými způsoby ji lze vyjádřit a jak tenká může být hranice mezi něhou, obsesí a touhou uchovat blízkost navzdory pomíjivosti. Výstava Něco z lásky tak rozšiřuje naše chápání lásky jako fenoménu, který je mnohem vrstevnatější, než by se mohlo zdát v rámci běžného romantického diskurzu.

Autorka je zároveň kurátorkou výstavy.

Výstava je součástí programu 35. ročníku Měsíce fotografie, který organizuje Středoevropský dům fotografie.